Odborný seminář ve Volyni o trendech v ochraně dřeva a dřevostavbách

Odborný seminář ve Volyni o trendech v ochraně dřeva a dřevostavbách

V první polovině dubna jsme se zúčastnili 24. ročníku mezinárodní odborné konference Dřevostavby, kterou po nucené kovidové pauze znovu pořádala Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Volyně pod vedením svého kolektivu v čele s ředitelem RNDr. Jiřím Homolkou.    

Hlavními tématy letošního semináře byly „stavební systém budoucnosti“, „dřevo – surovina moderního člověka“ a „ekologie, úspory energií, suchá výstavba“. Dvoudenní konference se skládala z několika odborných tematických okruhů, v níž se zájemci z odborné i laické veřejnosti mohli dozvědět vše o trendech a zajímavostech ze světa dřevostaveb a ochrany dřeva. Na konferenci vystoupila řada špičkových odborníků z univerzit i soukromé sféry.  

České dřeviny mají velmi nízkou trvanlivost

S přednáškou na téma Ochrana dřeva, trvanlivost povrchové úpravy dřevěných fasád a teras vystoupil přední český odborník na tuto problematiku Ing. Petr Ptáček, Ph.D. z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Na praktických příkladech ukázal, že přirozená trvanlivost většiny českých dřevin vůči houbám nebo dřevokaznému hmyzu (tesařík a červotoč) je velmi nízká. Např. smrk ztepilý, nejoblíbenější česká dřevina, má velmi nízkou trvanlivost. Nízká až střední trvanlivost je typická i u dalších českých dřevin, jako je borovice lesní, modřin opadavý, nebo buk lesní. Oproti tomu dub letní je vůči houbám i hmyzu mnohem trvanlivější a je považován z nejodolnější českou dřevinu.

Dřeviny v exteriéru jsou vystavené působení nejrůznějším přírodním vlivům, které mohou kvalitu a životnost dřeva výrazně snižovat. Degradaci dřeva ovlivňují 2 typy těchto faktorů – biotické a abiotické. Do první skupiny patří houby, plísně nebo dřevokazný hmyz, jako je červotoč, tesařík krovový, pilořitka nebo hrbohlav. Mezi abiotické vlivy řadíme extrémní výkyvy teplot, sluneční záření nebo srážky.  

Více k tématu: 

Dřevokazný hmyz vám může sežrat střechu nad hlavou. Jak se proti němu bránit?

Největší zkázou pro dřevo je vlhkost. Jak jeji před ní chránit? 

Tlaková impregnace: nejspolehlivější dlouhodobá ochrana dřeva

Z výše uvedeného vyplývá, že o dřevo v exteriéru je potřeba náležitě pečovat. Musíme dodržet konstrukční zásady a technické postupy a také dřevo preventivně ošetřit. Jedině tak si vaše dřevostavba, zahradní nábytek či jiný výrobek ze dřeva udrží kvalitu a maximální životnost. Dřevo lze ošetřit nejrůznějšími způsoby, jako je natírání olejem, voskem, lazurou, lakováním nebo tlakovou impregnací. V praxi nejosvědčenější a dlouhodobě nejúčinnější ochranou dřeva je ovšem vysokotlaká neboli vakuově-tlaková impregnace. Pan doktor Ptáček také ukázal vzorky produktů ze smrku a buku ošetřené tlakovou impregnací v kombinací s nátěrem na bázi asfaltu.     

Dalším tématem přednášky byla ochrana dřevěných fasád. Součástí bloku byly názorné ukázky dřevěných fasád z různých dřevin ošetřených olejovou lazurou 2v1, která nedokáže degradaci dřeva zcela zabránit ani po pouhých několika letech. Oproti tomu dřeviny ošetřené vysokotlakou impregnací měly i po více letech mnohem lepší vzhled i technickou kvalitu. Vakuově-tlaková impregnace je tedy zárukou, že vaše dřevo v exteriéru po estetické i technické stránce vydrží opravdu dlouho.  

ukázka degradovaného nátěru ukázka degradovaného nátěru  

Ukázka degradovaného nátěru - olejová lazura 2v1 po 5 letech

fasáda ze sibiřského modřínu fasáda ze sibiřského modřínu

Nevzhledná fasáda ze sibiřského modřínu po 1 roce - výrazné černání

tlaková impregnace tlaková impregnace

Tlaková impregnace Cu + impregnační základ rozpouštědlový alkydový - 8 let 

Více k tématu:

Vakuově-tlaková impregnace - neuúčinnější ekologická ochrana dřeva

Autor fotek použitých v článku: Ing. Petr Ptáček, Ph.D. 

Přihlaste se k odběru novinek

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.